Parfémované krémy – ano či ne?

Přestože už dlouho víme, že vůně v krémech a tělové kosmetice obecně, může i při zdravé pleti vyvolat podráždění nebo i silnější alergickou reakci, stále nás podvědomě lákají příjemně vonící přípravky. Zkusili jste si však někdy důkladně přečíst složení kosmetických přípravků, které používáte? Pokud nejste chemik, máte jen malou šanci porozumět, co všechno ty složité chemické sloučeniny znamenají.

Blondýna hladící si nohy
Kosmetické přípravky obecně obsahují látky jako syntetického, tak přírodního původu. O konzervačních látkách, které zabraňují „zkažení“ výrobku, se například říká, že škodí organismu i životnímu prostředí. Všechny parfémované složky zase mohou způsobit podráždění pokožky nebo alergii, proto i zde platí: méně znamená více

Dát si ranní sprchu, umýt si vlasy, po osušení tělo natřít hydratačním krémem nebo mlékem – to je nezbytná součást všedního dne většiny žen. Ale proč se po některém prostředku objeví červené skvrny, proč je pleť podrážděná? Jiné krémy zase pokožku pěkně uklidní a hydratují tak, že vydrží svěží celý den. V kosmetických prostředcích, které jsou určeny k péči o pleť je obecně více vody. Na dalších místech v pořadí jsou to tuky, emulgátory, konzervační látky, parfémy a barviva.

Jak pleť reaguje na vonné látky?
Vonné látky jsou tzv. těkavé látky. K tomu, aby se vůně uvolnila, musí proběhnout chemická reakce. A právě tato chemická reakce je důvodů podráždění a alergické reakce. Jelikož je každá pleť trochu jiná, i způsob a míra odezvy na tuto chemickou reakci je poněkud odlišná. Někdo na ni nereaguje téměř vůbec, někomu se objeví červené fleky a u někoho se může objevit silná reakce vyžadující zásah lékaře.

Reakce pokožky však nemusí být okamžitá. Je to podobné jako s opalováním a sluníčkem. To že se hned nespálíte do červena, neznamená, že nezdravé opalování si nevyžádá svou daň o pár let později. Pleť si to totiž pamatuje.

Proč přesto obsahuje většina kosmetických výrobků vonné látky?
Abychom vonným látkám úplně nekřivdili, musíme zmínit i jejich pozitivní účinky. Lidé znali a využívali účinky vonných látek již ve starověku. Určitě musíme zmínit účinek:

repelentní – hmyz odpuzující,
anestetický – bolest tišící,
antiseptický – ničí choroboplodné zárodky,
relaxační – uvolňuje mysl, napětí a křeče.
A i aromaterapie je přece stará metoda nejen prevence, ale i léčby mnoha nemocí, která využívá „vůni“ léčivých rostlin (tzv. Éterické oleje). Takže tvářit se, že vůně není v našem životě důležitá a také užitečná, je nesmysl.

Musíme však rozlišovat přírodní a syntetické vonné látky.

Přírodní vonné látky
Přírodní vonné látky mohou být rostlinného nebo živočišného původu.

Vonné látky rostlinného původu – vůně květin a dalších částí rostlin tvoří silice nebo éterické oleje. Jsou to většinou příjemně vonící kapaliny sice nerozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v organických rozpouštědlech. Získávají se extrakcí (vyluhováním vonných látek ve vhodném rozpouštědle), lisováním (takto se získávají například silice z citrusových plodů) nebo destilací s vodní párou.
Vonné látky živočišného původu – většinu těchto látek bychom označili za „páchnoucí“, i když v menší koncentraci mohou být naopak příjemné. Nejznámější jsou:
Ambra – šedá hmota silně pronikajícího zápachu, vzniká v trávicím systému vorvaně, patří k nejcennějším vonným látkám.
Pižmo – jedna z nejintenzivnějších vonných látek, sekret, který se shromažďuje ve váčku v blízkosti genitálií samce Kabar pižmového (příbuzný asijských jelenů).
Cibet – je to silné páchnoucí sekret, který se ukládá ve váčcích poblíž řitního otvoru Cibetky (kočky cibetové), je to žlutá až žlutohnědá masťovitá hmota.
Syntetické vonné látky
Chemicky dnes dokážeme vyrobit téměř všechno. Podobně je to i s vůněmi.

Mezi nejdůležitější synteticky vyrobené vonné látky patří: kumarin, vanilin, heliotropin. Většinou se však používají tzv. vonné kompozice, tedy směsi vonných látek. Rozeznáváme tři jeho základní složky – hlava vůně (tvoří ji vůně, které vyprchají jako první), srdce (to je střed, který vydrží několik hodin) a fixátory (těžké vůně, které se odpaří jako poslední).

Na co si dávat největší pozor
Soukromé imunologické a alergologické centrum uvádí, že mezi nejčastější alergeny patří:

geraniol nebo geraniol alcohol nebo geranyl alcohol,
skořicový aldehyd nebo cinnamaldehyd nebo cinnamic aldehydy,
skořicový alkohol nebo cinnamic alcohol,
amylškoricový alkohol,
Amylcinnamaldehyde nebo amyl cinnamal, jasmín aldehydy,
eugenol nebo allylguaiacol,
isoeugenol nebo 4-propenylguaiacol,
Hydroxycitronellal nebo nebo CITRONELL hydrate,
extrakt z dubového lišejníku.
Reakci můžete mít i na jim příbuzné a podobné látky, jako například:

peruánský balzám a jeho složky,
citral, lyral, kalafuna, farnesol, propolis balzám,
olej z kassie,
skořice